Ž 125,1: Poutní píseň. Kdo doufají v Hospodina, jsou jak hora Sijón: nepohne se, strmí věčně.
Ž 125,2: Kolem Jeruzaléma jsou hory, kolem svého lidu je Hospodin, nyní i navěky.
Ž 125,3: Nesetrvá žezlo zvůle na údělu spravedlivých, aby snad nevztáhli spravedliví své ruce k podlostem.
Ž 125,4: Hospodine, prokaž dobro dobrým, těm, kdo mají přímé srdce!
Ž 125,5: Ale ty, kdo uhýbají na své křivolaké stezky, zažene Hospodin s pachateli ničemností. Pokoj s Izraelem!