Ž 112,1: Haleluja. |(Álef)| Blaze muži, jenž se bojí Hospodina, |(Bét)| jenž velikou zálibu má v jeho přikázáních!
Ž 112,2: |(Gimel)| Jeho potomci se stanou bohatýry v zemi, |(Dálet)| pokolení přímých bude požehnáno.
Ž 112,3: |(Hé)| Jmění, bohatství má ve svém domě, |(Vav)| jeho spravedlnost trvá navždy.
Ž 112,4: |(Zajin)| Ve tmách vzchází přímým světlo; |(Chet)| Bůh je milostivý, plný slitování, spravedlivý.
Ž 112,5: |(Tet)| Dobře bývá muži, jenž se smiluje a půjčí |(Jod)| a své věci spravuje dle práva:
Ž 112,6: |(Kaf)| nezhroutí se nikdy, |(Lámed)| spravedlivý zůstane v paměti věčně.
Ž 112,7: |(Mém)| Nemusí se bát zlé zprávy, |(Nún)| jeho srdce pevně doufá v Hospodina.
Ž 112,8: |(Sámek)| Jeho srdce má oporu v Bohu, nebojí se, |(Ajin)| jednou spatří pád svých protivníků.
Ž 112,9: |(Pé)| Rozděluje, dává ubožákům, |(Cáde)| jeho spravedlnost trvá navždy, |(Kóf)| jeho roh se zvedne v slávě.
Ž 112,10: |(Réš)| Svévolník na to zlostně hledí, |(Šín)| skřípe zuby a odvahu ztrácí; |(Táv)| choutky svévolníků přijdou vniveč.