Ž 10,2: Ponížený je pro zpupnost svévolníka v jednom ohni. Ať se zapletou v těch piklech, které vymýšlejí!
Ž 10,3: Když svévolník chválí, pak jen pro své choutky, když chamtivec dobrořečí, znevažuje Hospodina.
Ž 10,4: |(Nún)| Svévolník ve zpupném hněvu říká: "Bůh nic nevypátrá, Bůh tu není." Odtud všechny jeho pikle.
Ž 10,5: Úspěšné jsou jeho cesty v každé době, vysoko jsou od něho tvé soudy, soptí proti všem svým protivníkům.
Ž 10,6: Říkává si v srdci: "Mnou nic neotřese. Z pokolení do pokolení mě nepotká nic zlého."
Ž 10,7: |(Pé)| V ústech má jen samou kletbu, lest a útisk, na jazyku trápení a ničemnosti.
Ž 10,8: Na nádvořích číhá na čekané, v skrýších vraždí nevinného, |(Ajin)| jeho oči pasou po bezbranném.
Ž 10,9: Číhá v úkrytu jak v houští lev, číhá na poníženého, aby se ho zmocnil, zmocnil se ho, do sítě ho vtáhl.
Ž 10,10: Plíží se a krčí a bezbranní upadají do jeho spárů.
Ž 10,11: Říkává si v srdci: "Bůh vše zapomíná, skryl svou tvář, nikdy nic neuvidí."