Ř 2,17: Ty se tedy nazýváš židem, spoléháš na zákon, chlubíš se Bohem
Ř 2,18: a tím, že znáš jeho vůli a vyučován zákonem dovedeš rozpoznat, na čem záleží.
Ř 2,19: Myslíš si, že jsi vůdcem slepých, světlem těch, kteří jsou ve tmách,
Ř 2,20: vychovatelem nevzdělaných, učitelem nedospělých, protože máš v zákoně ztělesnění všeho poznání a vší pravdy.
Ř 2,21: Ty tedy poučuješ druhého, a sám sebe neučíš? Hlásáš, že se nemá krást, a sám kradeš?
Ř 2,22: Říkáš, že se nesmí cizoložit, a sám cizoložíš? Ošklivíš si modly, a věci z jejich chrámů bereš?
Ř 2,23: Zakládáš si na zákoně, a sám přestupováním zákona zneuctíváš Boha?
Ř 2,24: »Jméno Boží je vaší vinou v posměchu mezi národy,« jak stojí psáno.